Určitě 70 kamarádů se sešlo na vzpomínkovou „trachtaci“ na počest a památku našeho kamaráda Dušana Macečka.
Smuteční hostina se odehrála na místě, které bylo Dušanovi tak blízké, že by se dalo napsat - blízké jako rodina.
Atmosféra v loděnici na Hubertusu byla uvolněnější a přátelská, byl zajištěn catering vysoké kvality, chuťově až výjimečný,
nápojů bylo všeho druhu dostatek, jak pro veterány tak i pro děti, vše - jak by si to určitě Dušan přál.

   

  

  
Dcera Dušana Macečka Diana s bratem a s Filipem Lepíkem při zahájení setkání.

  

  

  

  

  



  

  

  

  

  

  

  

   

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  
  
Vzpomínkový proslov si vzal na starost Vlasta Lepík.

  
   
   
  
A se svojí vzpomínkou na Dušana, „jak se lepí s Chemoprenem“ , se připojil i Oťas.
  
Také se promítaly krátké filmy, kde spolu s kamarády hrál v hlavní roli „Cendys“.



  

  

Děvčata se s Dušanem rozloučily v místech, které se mu  stalo osudným.

Tak Dušane ahoj, snad jsi se dnes seshora na nás koukal i s Honzou Novákem.
Dovedu si představit, jaká tam byla s Honzou u toho sranda.

  

Jak to dopadlo s „majáky“ to již nevím, právě jsem se rozloučil - a už tady byli...  takže jsem uniknul!