Soustředění v Pau
      Děkujeme Jihočeskému kraji za podporu SCM Jihozápad     

Tahle sportovní cesta byla spontánní záležitost. Nikomu se moc do světa všelijakejch virů nechtělo, ale když člověku v Čechách zakázali
přešlápnout hranici katastru své obce, napakovali jsme tři dodávky dětí, něco málo buchet od maminky a z toho blázince prostě jednoho rána zmizeli.
 

Na první hranici s Německem jsme byli vráceni zpět, že nás nechtějí. Ať si cestujeme třeba přes
Rakousko a Itálii a nebo ať zůstaneme doma. Doporučení německého soudruha cestovat o 10 hodin
déle bylo šílené a tak jsme šli na druhý pokus o kus dál. Na druhé hranici jsme řekli, že jedeme za prací.
Tak pravda to byla, protože válet na pláž jsme se nikam nejeli. Jelo se makat, aby někdy někdo z nás
vydoloval pořádný kus zlata. A tak jsme se nakonec díky rozumných kluků na německé straně a popřáním
šťastné cesty ocitli za železnou oponou. Za tréninkem jsme vyjížděli za vydatného sněžení a ve zpětném
zrcátku jsem pozoroval kolegu, jak se dostává za čáru.

Takto vypadala sportovní skupina vodních slalomářů po první tisícovce ujetých kilometrů. Ještě 800 nás čekalo.
  
Jsme tu i když to chvílemi docela drhlo.
Opět začínáme žít poblázněným životem, kdy je divoká voda náš svět.
Soustředění juniorského západu a jihu Čech na jihu Francie pod Pyrenejemi začíná.

Ubytování máme v pěkném místě, v chatkách u jezera Les Ô kiri Baudreix. Momentálně v desítkách volných chatek je pouze naše skupina
a tak jsme tu za VIP hosty. Máme čas na relax, běh, barbique, hry a odpočívání mezi tréninkem.
 


   
 
  
Vítek s počítačkou v ruce každý den pečlivě počítá, kolik jízd za den odjel. Ale všem tvrdil, že řeší neřešitelné rovnice na stavárně ČVUT Praha.
 
  
Slečnám / Veronice, Majdě, Elišce a Báře / se během jednoho dne zacpal na chatce záchod, myčka, umyvadlo a k tomu upadlo několik světel.
Šikovný opravář vše vyřešil do pár minut.


Soustředění juniorského západu a jihu Čech na jihu Francie pod Pyrenejemi začíná.